Scary changes

Ahojky, měla jsem v plánu psát něco úplně jiného ale moje pozitivní nálada od rána trochu ubyla, takže příště. A taky jsem včera dočetla Dvůr trnů a růží, čekejte recenzi.
Hope you are having a great time.
Currently listening: Heavy - Petter Hollens, Jamie Grace
Je zvláštní, jak je všechno nestálé. Jak se všechno neustále mění. Svět kolem ale i svět v nás. Pořád se suneme dopředu ale zároveň se točíme v kruhu. Nikdy nic ale není tak, jak to bylo předtím. Změny můžou být maličké, postupné, nepostřehnutelné. Nejdřív si toho sami ani nevšimnete. A najednou jste na úplně jiném břehu než jste stáli předtím. O některé změny nestojíme, na některé čekáme desetileté. Některé vzniknou díky tlaku z venku, některé jdou přímo z nás. Zevnitř. Naše duše, tělo, myšlení neustále mění tvary.
I ti nejzásadovější mění názory tak často, až je to děsí. Měníme plány, vůlj vzhled, svoje okolí. Potřebujeme změnu. Bez ní by jsme byli ztracení, zaseklý. Ale co je zdravá změna a co už je moc? Kdy se měníme k lepšímu a kdy se stáváme úplně jinými osobami? A jaký je v tom rozdíl?


Celé tohle je tak děsivé. To, že nic není stálé. To co bylo teď, nemusí být zítra. A to je můj největší strach, že se změní všechno co miluju a mně nic nezbyde. Myslíte si, že znáte své nejbližší a stačí jedna noc, jedno ráno, jeden okamžik a koukáte na cizího člověka. A stejně tak se můžou změnit místa. Místo, které bývalo vaším domovem není nic víc než čtyři zdi a střecha. A naopak ze zdí, střechy a oken se díky smíchu a lásce stává domov. Místa se mění, neustále a bohužel i naše vzpomínky na ně.Ale nejhorší je, když se ráno kouknete do zrcadla a nepoznáváte se. Nevíte, kdo je ta osoba před vámi a nevíte ani, kdy ta změna nastala. A ať už je to podle vás k horšímu či k lepšímu, vždycky je to děsivé.
 Ale vyvíjet se dopředu je pořád lepší než zůstat stát. Změna je dobrá a potřebná. Protože kde by jsme potom jako lidstvo byli? A ať už je sebeděsivější, potřebujeme jí všechny. Touhu po ní máme zabudovanou v krvi. Takže možná tohle píšu pro sebe. Protože potřebuju aby mi někdo řekl, nebraň se tomu. Stejně proti tomu nic nezmůžeš. Ale všechno bude v pořádku. Slibuju. Všehno bude tak jak má být. Zkusíme teď všichni spolu trochu věřit na osud, jo?



Komentáře

  1. Strach, že všechno změní je hrozný, pomalu nevíš, co s tím a jen se točíš v kruhu. Já mám také občas strach, že se jednou probudím a všechno bude jinak. Je důležité si uvědomit, že je to pouze a jen v nás :)

    Jinak máš hezký blog, budu ráda, když i ty zavítáš na ten můj :)
    https://thewaybya.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. som toho nazoru, ze niekedy treba osudu ist trochu v ustrety, nie iba necinne cakat na zazrak. zit si svoj zivot, robit rozhodnutia, ktorym verime, do ktorych vkladame svoje srdce, skusat nove, aj ked desive veci, pretoze mozu viest k niecomu krasnemu. aspon take su moje skusenosti, vacsinou nic nepride uplne len tak, ako blesk z cisteho neba, aj ked sa to tak na prvy pohlad moze zdat. kazde jedno nase rozhodnutie nas privialo tam, kde sa prave nachadzame a osud je nieco, za co sa schovavame, aby sme sa necitili prilis zle, ked nieco nevyjde. asi to tak malo byt, povieme si a zbavujeme sa zodpovednosti, ale tak sme ludia, asi je to normalne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano máš pravdu, občas je potřeba jít osudu trochu naproti. Ono vlastně, kdybych já tenkrát jako první neoslovila toho kluka v baru, nikdy by se z něj nestal můj přítel se kterým jsem už přes rok :)

      Vymazat
  3. Zajímavý článek. Takové uvažování o budoucnosti a všem co by se mohlo či nemohlo stát. Já jsem poměrně přítomný člověk, tudíž já nad takovými věcmi asi ani nikdy neuvažovala. Ovšem změny jsou tu a vždycky budou, protože těm se prostě utéci nedá a náš osud je prostě takový jaký je a mi ho nezměníme. Stačí jen dufat, že bude všechno dobré! :)

    btw. Hollens? Ty posloucháš Hollense?! OMG! Konečně někdo kdo ho zná! :D

    OdpovědětVymazat
  4. ja mám pocit, že som stále na tom istom mieste. že sa nemením, že som stále taká istá ako pred rokom alebo pred dvoma. viem, že ja si tak ľahko nevšimnem, či som sa zmenila alebo nie, to skôr posúdia okolie, no ak by som to mala zhodnotiť ja,som stále taká istá. avšak všímam si dosť svoje okolie a svojich priateľov a vidím, že tí sa veľmi zmenili. ani neviem ako, no veľmi rýchlo.
    oneordinarygirl.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Já se vždycky nechám překvapit, co mi budoucnost přinese. A pak se ocitnu v nějaké změně - nebo jak to napsat - a musím se s tím popasovat, jak nejlépe umím, protože mi nic jiného nezbývá a vzdát se nechci.
    Změna je nezbytná a vždycky s ní musíme počítat.
    Moc době znám ten pocit, kdy jsem se koukla do zrcadla a díval se na mě úplně jiný člověk, ale stále jsme to byla já.

    Andey
    lifeis-beautiful.blog.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat