Year 2017 in books

Ahojte. Díky Vánocům, nemoci a zkouškovému období se ozývám bohužel až teď. Ale zjistla jsem, že mi psaní fakt chybí. Za celej ten půl rok jsem odváděla s blogem docela mizernou práci a chybí mi to. Chybí mi to zapálení do psaní, opravdová starost o to, jak ten článek bude vypadat a jestli se vám bude líbit. A tak jsem se rozhodla k tomu zase pořádně vrátit letos. Psát aspoň tři články měsíčně a i o něčem důležitějším, než je to, jaký jsem měla týden.
Pokud to ještě nevíte, už od dubna mám bookstagram. A přidávat knížky a mluvit o nich mě fakt baví. A tak bych to chtěla více přenést i sem, víc o nich mluvit, dělat občas wrap ups a tak :). Začnu tímhle článkem,který měl vyjít ještě loni :D. Přemýšlela jsem, jestli už není moc blbý ho přidávat, ale četla jsem fakt spoustu skvělých věcí, o kterých se chci s vámi podělit. A stejně tak ještě v lednu zveřejním článek o roce 2017. Vydržte to se mnou :D
Zpátky do blogování se chci nejen proto, že mi to chybí,ale i díky Miloušům. Klárka znovu rozjela svůj blog (a vypadá to senzačně!) a Jája si blog založila. A je to úžasný. Píše články plné inspirace a obyčejných věcí. Prosím prosím, navštivte oba tyto blogy a nechte komentář, uděláte radost :). 
A taky se teď můžete stát mými pravidelnými čtenáři. Stačí kliknout na Odebírat v menu pod odkazy na instagram :) A všechny fotky v tomhle článku jsou z mého instagramu. 
Letos (nebo loni? celý leden to bude matoucí) jsem se snažila pokořit Goodreads challenge, a narozdíl od roku předtím se povedlo. Dala jsem si nejdřív hranici 20 knih a potom jsem ji zvýšila na 25. Nakonec jsem přečetla 28 s tím, že jsem měla asi tři knihy rozečtené. Pro spoustu z vás to možná není moc, ale já jsem nadšená. Při maturitě, zkouškách na vejšku a nové škole se divím, kde jsem na to našla čas. Je pravda, že mi hodně pomáhali audioknihy a nějaké knížky jsem prostě kvůli škole přečíst musela. Ale ze spousty z nich jsem byla vážně nadšená. 
Rozhodla jsem se tak trochu shrnout všechny knížky, dát vám typy na to, co číst, ale i co nečíst (teda, pokud máte stejný vkus jako já). A rovnou vás upozorňuju, nic jiného než young adult a povinná četba zde není. A nějaké knihy jsou zatím pouze v angličtině. 
Jsou asi dvě knihy, které se mi hodně, ale hodně nelíbili. Jedná se o Kdo chytá v žitě a Dopisy na konec světa (2/5). Možná proto, že obojí jsem si, díky internetu, představovala jako takové sourozence Charlieho (Ten, kdo stojí v koutě). A byla jsem zklamaná. Hodně. V Kdo chytá v žitě se celou tu dobu nic nedělo a Holden byl ta nejprotivnější postava o které jsem kdy četla. A taky první kniha, kterou jsem vzdala asi 30 stránek před koncem. Takže z toho, co se dělo na podzim viním jeho.  A Dopisy byli Charliemu zase podobné až moc. A ještě to bylo uděláno o hodně hůř. Poslední kniha která mi nesedla je Romeo, Julie a tma (2/5). Četla jsem teda o moc lepší povinnou četbu. 
Letos jsem i hodně knih prostě odložila. Někdy na podzim jsem měla čtecí krizi a nemohla jsem se dostat přes 100 stránku. Vlastně jsem to pokořila až teď. A tak to odnesl Mechanický anděl (už po druhé) a Caraval. Prostě mě nedokázali dost zaujmout. Mechanického anděla asi vzdám a přesunu se rovnou na druhou knihu (ups :D) ale ke Caravalu se už asi nevrátím.

Mezi mojí nejoblíbenější povinnou četbu rozhodně patřili Smrt krásných srnců (5/5) a Báječná léta pod psa (5/5). Obojí skloubilo hrůzy jejich doby,humor a rodinu tak dokonale, že mě to někdy zanechalo beze slov. Rozhodně nechyběli slzy ani smích, moje i od postav. Pokud by jste si měli přečíst třeba jenom jednu klasiku, zkuste jednu z těchto. Nebudete litovat. 
Teď budu opakovat to, o čem jsem už mluvila ve svých letošních knižních článcích. Jedná se o moje nejoblíbenější young adult "romány". Omezila jsem to na čtyři že mi to dalo práce. Fangirl (5/5) je kniha o Cath, nadějné spisovatelce fanfiction, a jejím nástupu na vysokou školu.Očekávejte bolest, lehce trapné seznamování, dospívání, smích, sourozenecké hádky, skvělou otcovskou autoritu, první lásku, gay fanfictions, studování, párty a hlavně kamarádství, rodinu a Leviho. Screw the rest, just read it for Levi, okay? :D But Cath is pretty awesome too :D. Jedna z nejlepších a nejvíc real knížek o dospívání, co jsem kdy četla. A Cath je 18/19, takže to není zas tak cringy jak to zní :D. A když už jsme u relatable coming of age stories, The Upside of Unrequided (5/5) je další jasná volba. Ta reprezentace v tom je úžasná. Tam je tolik rozdílných ale přesto skvělých lidí, přesně jako v životě. A Molly je naprosto úžasná! Její myšlenky byli někdy jako moje vlastní. Ještě nikdy jsem se necítila tak pochopená jako při čtení téhle knížky. A zase to mělo skvělou rodinnou dynamiku, žeru její maminky. Vlastně můžu doporučit i druhou knihu Becky Albertalli,Probuzení Simona Spiera, je strašně cute a skvěle napsaná, Becky se rozhodně řadí na seznam mých nejoblíbenějších autorů.

A teď na dvě úplně nejlepší, dobře? Ale myslím, že to čekáte. Aristoteles a Dante objevují záhady vesmíru (10000/5) je nádherná kniha, o které nevím co říct. Prostředí a doba je strašně zajímavé, reprezentace rodin a lidí a přátelství je strašně široká a perfektní. A Ari i Dante jsou jedni z nejvíc real postav, o kterých jsem kdy četla.  Je to zase kniha o dospívání ale tak perfektně napsaná. Vážně jsem měla pocit, že rostu spolu s nimi. A Sam je můj crush (jak jste si jistě všimli, na věku mých crush mi úplně nezáleží (ehm, Jensen, ehm))
The Hate U Give (10000/5) je možná ta nejkrásnější a nejvíc důležitá kniha co jsem kdy četla. Mluví o strašně důležitém tématu, které se týká každého z nás, i když hlavně my v Čechách to podle mě rádi popíráme. Každý by si měl tuhle knihu přečíst, každý by měl slyšet příběh Garden Heighs a Starr a dobře naslouchat všemu, co nám Angie Thomas sděluje. A když už nechcete číst, brzo vyjde i film. A jestli bude z poloviny tak geniální jako knižní předloha, bude stát za to ho vidět. A Angie v létě vydává další knihu, ze stejného sousedství a už teď jí potřebuju mít v ruce, nutně. 
A teď se přesuneme do fantasy. Myslela jsem,že vybrat čtyři bude těžší,ale možná je to tím, že jsem četla spoustu sérii nebo spoustu těch stejných autorů. Letos jsem poprvé četla Harryho Pottera (5/5). Ano, poprvé,shame on me. Ale vlastně jsem začala už v prosinci předtím (to mě neomlouvá, že ne? :( ). Filmy jsem vždycky milovala ale knížka mě donutila zamilovat si ten svět ještě o trošku víc. Harryho, Bradavice, Hagrida, Hedviku, Weaslyovi a hlavně Hermionu. Teď jsem v půlce druhého dílu a zamilovavám se znova a znova. Jenom o trochu míň se stydím za Percyho Jacksona (5/5). Četla jsem ho v Egyptě a bylo to naprosto skvělé. Ten svět mě naprosto fascinuje. Je to vtipné a dobrodružné a poučné a geniální.  Dneska se mi díky učení na test z mytologie zachtělo přečíst si hned teď druhý díl (ale už tak mám doma spoustu knih z knihovny).

Taky jsem se naplno ponořila do fandomu Sarah J Maas. Špatné to se mnou bylo i předtím, ale teď to vypuklo naplno. Bylo dost těžký vybrat mojí nejoblíbenější ale nakonec rozhodlo moje srdce. Do Královny stínů (5/5) jsem šla s vysokými očekáváními ale zároveň jsem se trochu bála, protože lidi nějak přestávají mít tuhle sérii rádi, hlavně od třetí knihy. Ale tento čtvrtý díl mě naprosto odrovnal. Tolik se toho stalo a začínají se spojovat lidi, který spolu měli být už od začátku a zároveň je nad nimi čím dál tím větší hrozba. A Aelin je čím dál tím úžasnější, Chaol se začíná dávat dohromady, Dorian mi láme srdce, Jeřáb mi k němu zase přirůstá, Aediona miluju a Lysandra je moje nová žena a prostě dokonalost. Poslední stránky jsem četla na cestě z Brna a pamatuju si ten moment, když se dělo všechno najednou a Lysandra přiběhla za Aelin a ten hrad a bože, zvedlo mě zo ze sedačky, nelžu. Teď se docela bojím čtení pátého dílu. 
A jako poslední musím zmínit alespoň jednu knihu mé letošní královny. Victoria Schwab je naprosto perfektní a všechny její knihy, co jsem zatím četla, mě připravují o dech. Rozhodně hodlám všechny u nás vydané knihy dočíst a nedočkavě očekávat další. Bylo dost těžké zvolit jednu, ale nakonec zvítězil Kel a Rhy. Temnější tvář magie (5/5) je naprosto perfektní. Je to stejný pocit, jako když čtete Harryho. Ale máte k tomu čtyři Londýna, Kella, úžasnou pirátku Lilu, spoustu barev a bisexuálního a moc krásného prince Rhy. Prostě jděte do knihkupectví/knihovny a začněte číst, nebudete litovat. A ty další díly jsou prej ještě lepší (jak to nevím, ale jsem zvědavá). 
Poslední kniha, kterou chci zmínit není ani román, ani fantasy, nevím úplně, kam jí řadit. A vlastně není ani tak úplně young adult. Ale to nevadí, protože Volání netvora(100/5) je nádherný příběh o ztrátě a vyrovnáváním se s tím, že život není vždy fér. A že je vždycky lepší nedržet svoje pocity na uzdě. Je to magické a smutné, posledních sto stránek jsem proplakala. Temné obrázky tomu jenom dodávají tu správnou atmosféru. 
Čtecí rok 2017 jsem si vážně moc užila, doufám, že letošek bude stejný. Chystám se v pokračování svých oblíbených autorů a sérii a chci přečíst i pár klasik sama od sebe. A taky ještě víc číst v angličtině.
Jaký byl váš čtecí rok? Četli jste nějakou z těchto knih? A kolik knih chcete letos přečíst? A taky, jak se v novém roce máte? 

Komentáře

  1. Já a můj blog děkujeme za reklamu ♥

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem v minulém roce moc nečetla. Bohužel. Tento rok bych to ráda napravila :)

    OdpovědětVymazat
  3. Z výše zmíněných knížek jsem nic nečetla, ale chtěla jsem si přečíst Volání netvora. Já minulý rok moc číst nestíhala, tak doufám, že si na to letos udělám více času :)

    www.ftcfblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Z Dopisů na konec světa taky nejsem vůbec nadšená. Na tvém blogu básníš o sérii Skleněný trůn, tak jestli si vzpomínáš, tak jsme psala, že jsem si koupila knížku povídek a chytla mě. K Vánocům jsem dostala zbytek série a teď čtu Dědičku ohně a blížím se ke konci. Ta série mě nehorázně chytla.

    Andey
    lifeis-beautiful.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Tak z povinné četby jsem četla Romeo, Julie a tma a mě se to teda celkem i líbilo.. Mnohem horší podle mě byl kousek Petr a Lucie - přišlo mi to totálně o ničem a nevím, co všechny na tom tolik zaujalo, že to musíme stůj co stůj přečíst. :D
    Mechanického anděla mám na seznamu, ale ještě se mi nepovedlo dočíst ani sérii Nástroje smrti, takže to ještě chvilku potrvá. :D
    Percyho Jacksona jsem pře několika lety také četla, ale musím se přiznat, že více mě zaujala filmová verze.. Přeci jen ta knížka je pro mladší čtenáře a ani hrdinové útlého věku mi k srdci nepřirostli. Prokousala jsem se 2. díly a pak to vzdala. Podobné zkušenosti mám i s Upířími deníky, kde u mě na plné čáře opět vyhrává seriálové podání, protože knihu jsem přečetla jen jednu a nestačila jsem se divit ani ušima, jak to někoho v téhle podobě může vůbec bavit. :D Ale třeba je to jenom tím, že na tenhle styl psaní pro děti jsem už hodně stará a nedokážu mu přijít na chuť (ačkoliv fantasy nadále bezhlavě miluji).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat